Ženy kontra muži: válka světů

Ať už s klienty pracujeme na jakékoliv zakázce, vždy se alespoň trochu dotkneme tématu vztahu k opačnému pohlaví nebo samotnému partnerovi. 

Je pozoruhodné sledovat, jak ženy vnímají muže a jak muži vnímají ženy. Samozřejmě, že tu jsou rozdíly v jednotlivostech, ale kdybychom měli popsat, o co tady v globálu jde, je to toto: 

To, co muže na ženách nejvíc mate, je jejich slovy „nestabilita, proměnlivost, ženské emoce, to, že  vůbec nevědí, co chtějí, protože pokaždé je to něco jiného“. Právě to muže irituje a znesnadňuje jim jejich přirozené počínání, což je jasně a logicky konat pro dobro všech, celé smečky, rodiny, páru. A protože neví, jak z toho ven a jak to zharmonizovat, začnou se chránit, aby z toho chaosu vyvázli se zdravou kůží a tak jednají ve prospěch sebe a nikoliv už celku. 

Ženy se zase potýkají s tím, že jim u mužů chybí jistota, pomoc ve vysilujících každodennostech a porozumění jejich údělu. Ženy toho jejich slovy „mají moc a neustále se u mužů musí marně doprošovat, aby jim od jejich břemene ulehčili“. Právě to ženám znesnadňuje zase jejich přirozené nastavení, kterým je s láskou pečovat, tvořit a dodávat světu krásu a radost svou přítomností. Vyčerpání a klepání na zavřené dveře bez vyslyšení a pochopení, je v konečném důsledku vede k tomu samému jako muže – ve snaze o vlastní přežití začnou chránit sebe, případně své děti a prospěch páru nebo celku jde zase stranou. 

Slýcháváme toho tolik jaké jsou ženy a jací jsou muži – od kamarádek, kamarádů, v rodině, z různých článků, knih a podcastů. A pak, podle toho, jestli jsme žena nebo muž, si vůči tomu druhému pohlaví vytváříme nějaký filtr, skrze který ho vnímáme. A aby to nestačilo, skrze určitý filtr vnímáme i pohlaví vlastní. Dostáváme se tak do vnímání světa my kontra oni nebo ony a stavíme hranice. 

Uvědomila jsem si, jak moc je duševní gramotnost prospěšná k pochopení druhého pohlaví a vzájemnému porozumění. Je totiž důležité vědět, jak svým prožíváním ovlivňuji nejen stabilitu svou, ale i těch, s nimiž žiji, a taky jak poznání sebe sama přispívá k harmonizaci vztahů. Protože když skutečně poznám sám sebe, poznám, že já nejsem já, ale my. A že to my je mužské i ženské – rovným dílem, fifty fifty, win-win a netřeba k tomu žádných kvót, protože tak to prostě je.

A tady je tip, jak v té pomyslné válce nastolit příměří:

Cvičení „Dva v jednom“

Duševní gramotnost začíná u nás. Až vás příště partner/partnerka něčím vytočí, zeptejte se sami sebe: „Kterou svou vlastní část v něm/ní teď odmítám?“

Pokud jste muž a vytáčí vás ženská emoce, zeptejte se: „Kdy jsem si já naposledy dovolil nebýt stoprocentně logický a prostě jen cítit chaos nebo slabost?“

Pokud jste žena a vytáčí vás mužský chlad, zeptejte se: „Kdy jsem si já naposledy dovolila nastavit si pevné hranice a péči o druhé nechala stranou, abych chránila sebe?“

Jakmile objevíte, že to, co vás štve na druhém, je jen vaše vlastní potlačená složka (to padesát na padesát uvnitř nás), boj s protějškem rázem přestane dávat smysl.